Kdo krotí inflaci? ČNB. Jak? Zvyšováním sazeb.

V České republice se již od léta 2021 dostávají do centra pozornosti (samozřejmě kromě onemocnění covid-19 a všeho, co s ním souvisí) dvě ekonomická témata – inflace a úrokové sazby, které Česká národní banka zvyšuje tempem dosud nevídaným. Obě témata spolu úzce souvisejí a prostřednictvím našich peněženek se dotýkají nás všech, ne každý jim rozumí a chápe, oč se vlastně ČNB svými razantními kroky snaží.


Inflace

Inflace zjednodušeně znamená, že ceny zboží a služeb rostou. Jako výklad dobře poslouží třeba vysvětlení Evropské centrální banky [odkaz]. Jen pro úplnost – pokud by ceny klesaly, hovoříme o deflaci.

Meziměsíční vývoj inflace od 2014 do ledna 2022
Zdroj: Český statistický úřad

Inflace má na svědomí dva nemilé úkazy.

  1. Kromě toho, že díky inflaci platíme rok co rok (ba měsíc co měsíc) vyšší ceny za to, co kupujeme [spočítejte si svoji vlastní „osobní“ inflaci],

  2. peníze, které jsme ušetřili a neutratili, ztrácejí reálnou hodnotu.

Pro ilustraci druhého uvedeného jednoduchý příklad: Pokud jste měli v lednu 2021 ušetřený 1 milion korun a rozhodli jste se, že jej utratíte až za rok, v únoru 2022 jste byli nemile překvapeni. Reálná hodnota těchto peněz byla po 12 měsících jen 909 918 Kč (1 000 000 / (1 + 0,099), protože meziroční míra inflace v lednu 2022 dosáhla 9,9 %.


Co způsobuje inflaci

Už jsme si vysvětlili, co vlastně inflace je. Proč ale vzniká? Proč mají zboží a služby tendenci zdražovat? Tato otázka je daleko komplexnější a je rozdíl, zda se na ni díváme z pohledu několika měsíců, nebo několika let. Jednou ze zásadních (dlouhodobých) příčin inflace je však každopádně růst množství peněz v ekonomice [odkaz].


Jak vznikají peníze

Informace o vlivu nárůstu množství peněz v ekonomice na inflaci nás samozřejmě vede k další otázce. Jak vlastně vznikají (a zanikají) peníze? A pokud je jich hodně a způsobují inflaci, proč někdo „nezařídí” snížení jejich množství? Jde o to, že peníze (tedy přesněji bezhotovostní peníze) vznikají tak, že si někdo v bance vezme úvěr. Poskytnutím úvěru bankou peníze vzniknou a jeho splacením zase zaniknou [odkaz]. Centrální banky nemohou přímo ovlivnit aktuální množství peněz v ekonomice.


Role centrálních bank

Jednou z klíčových rolí centrálních bank je přitom „hlídání cenové hladiny“, tedy to, aby se inflace „neutrhla ze řetězu“. A centrální banky na to mají své nástroje. Jedním z nich jsou úrokové sazby.

Vývoj klíčové 2týdenní repo sazby
Zdroj dat: Česká národní banka

Úspory

Dalším důležitým prvkem, který v „krocení“ inflace zvyšováním úrokových sazeb hraje roli, jsou úspory a úroky z vkladů. Teorie říká, že pokud úroky v bankách rostou, porostou i úspory. Tedy že lidé by měli mít menší tendenci utrácet a trochu větší chuť spořit. A když nenakupují, nevytvářejí tlak na růst cen ani si nepořizují úvěry, aby získali peníze na tyto nákupy.


Zvyšování sazeb v zájmu snižování inflace

Jak jsme si tedy vysvětlili, centrální banka zvýšením úrokových sazeb usiluje o utlumení úvěrů a naopak zvýšení úspor, což by mělo vést k menšímu množství peněz v ekonomice (menšímu množství úvěrů), tedy i ke snížení inflace.

Ekonomická teorie vlivu úrokových sazeb na inflaci

Co když ČNB chce inflaci naopak zvýšit?

Vše popsané funguje samozřejmě oběma směry. V současnosti tedy ČNB úrokové sazby zvyšuje, aby zkrotila inflaci. Pokud se ale centrální bance zdá, že je inflace příliš nízká, a chce ji zvýšit, postupuje přesně opačně, tedy úrokové sazby snižuje. Přesně toho jsme byli svědky mezi roky 2012 a 2017. Proč by měla centrální banka mít vůbec zájem inflaci zvyšovat, je téma na jiný článek.


Co z toho plyne pro běžného investora

Důležité je, uvědomit si, že inflace, úrokové sazby a další jevy ve světě financí mohou být velmi dynamické. A je proto potřeba sledovat, co se děje a v případě potřeby být připraven vhodně reagovat. Nebo si najít důvěryhodného poradce, který bude tyto otázky řešit za vás.