Rozhovor | ECFS Credit Fund. Investice do krátkodobých hotovostních půjček

Rozhovor s Davidem Manychem, partnerem skupiny Natland, a Michalem Pončíkem, partnerem EC Financial Services, o fondu kvalifikovaných investorů ECFS Credit Fund. Společnost EC Financial Services funguje již od roku 2012 a zabývá se krátkodobými hotovostními půjčkami pod značkou Express Cash. Fond kvalifikovaných investorů má naopak historii poměrně krátkou, vznikl teprve v roce 2021. Jeho úkolem je získávání kapitálu, se kterým následně pracuje právě EC Financial Services. Jak celý byznys funguje, jaké má fond výsledky a co od něj mohou očekávat investoři se dozvíte v novém rozhovoru.



Rozhovor si můžete poslechnout také v podcastových aplikacích Spotify, Apple podcast a Google podcast.


Spotify


Apple podcast


Google podcast


Manych: Reprezentuji investiční skupinu Natland, která již před lety finančně i majetkově vstoupila do společnosti EC Financial Services. Fond samotný je poměrně nový, v rámci skupiny Natland nicméně investoři mohou znát jiný fond - Natland rezidenční. V rámci ECFS Credit Fund nabízíme kvalifikovaným investorům další možnost podílet se na úspěších v oboru poskytování menších spotřebitelských půjček. Rozšiřujeme tím své portfolio různých majetkových účastí, jež zahrnuje projekty v energetice, výnosových nemovitostech a dalších oblastech. Investoři tak mají z čeho vybírat.


Pončík: Pro mě je ECFS srdcová záležitost, protože jsem ji před více než deseti lety spoluzakládal a stále jsem v dozorčí radě. V podstatě na denní bázi se podílím na strategickém rozvoji, koncepci firmy, snažím se jí dávat impulzy v různých směrech. Již Tomáš Baťa říkal, že každá lidská činnost se nakonec projeví v číslech, no a u nás to je hodně o číslech. Mám velkou radost, že se společnost každým rokem posouvá výše, pokud jde o finanční ukazatele, a navíc má stabilní tým opřený o klíčové lidi.


Proč jste vlastně založili ECFS Credit Fund? Fond je na trhu od poloviny roku 2021, tedy velice krátce. Strategie se zdá jasná, tedy poskytovat spotřebitelské úvěry, ale jak na to přesně jdete?


Manych: Založení fondu mělo jeden hlavní cíl, a to poskytnout tento typ majetkové účasti investorům tak, aby také participovali nejen na jeho výkonnosti, ale aby se mohli podílet i na jeho rozvoji a financování. Investovali jsme tak, abychom vybudovali regulovanou platformu, která vyhovuje pravidlům České národní banky. Pohybujeme se ve vysoce rizikovém prostředí, pokud jde o takzvaný scoring, tedy kreditní hodnocení daných pohledávek. Jde o spotřebitelské financování. Naším záměrem je rozšířit předmět podnikání o bezhotovostní poskytování spotřebitelských úvěrů, abychom vedle stávajícího modelu financování úvěrů, které nyní tvoří páteř projektu, nabídli i další služby, financování skrz fond, zajištěné pohledávky nebo zajištěné spotřebitelské úvěry, možnost otevírat finančně-technologické platformy, vstupovat do on-line prostředí a podobně. To vše vyžaduje přítomnost akciového kapitálu fondu, spíše z pohledu private equity, ale i větší angažovanost skrze fondové hospodaření kvalifikovaných investorů. Subjekt je financován i bankovními úvěry, takže můžeme doplňovat nabídku financování seniorními úvěry. Bez kvalifikovaných investorů „u jednoho stolu“ si ale nedovedu představit definování nějaké optimální struktury a platformy. Alternativou by byla emise dluhopisů, ale tu jsme v době, kdy fond vznikal, ani podrobněji nezvažovali.


Jaká je v současnosti majetková struktura tohoto mladého fondu?


Manych: Kapitál fondu, který určuje i hodnotu aktiv, je nyní okolo 350 milionů korun. Převedli jsme do fondu majetkové podíly obou zakládajících akcionářů, takže fond obhospodařuje a spravuje celou hodnotu společnosti. Vlastní kapitál byl oceněn nezávislým znalcem. Ke konci loňského roku jsme si nechali zpracovat posudek od PricewaterhouseCoopers Audit, jenž ukázal na hodnotu 385 milionů korun. Takže hodnota kapitálu fondu jen za první půlrok vzrostla. Fond je stále nový, takže zatím všechna čísla jsou převáděna do výkonnostních investičních akcií, do kapitálu fondu. Těšíme se právě na kvalifikované investory skrze nabídku dalších tříd akcií. Nabízíme až tři typy prioritních investičních akcií.


Hlavním zaměřením fondu je spotřebitelské financování. O jaké typy úvěrů v praxi jde?


Manych: Jsou to krátkodobé hotovostní spotřebitelské půjčky poskytované fyzickým osobám. Krátkodobé znamená dvanáct až šestnáct měsíců s možností refinancování až do dvanácti měsíců. Bavíme se tedy o byznysu, který vyžaduje osobní přítomnost obchodních zástupců, kteří přicházejí za klienty, nabízejí úvěry a inkasují splátky.


Jsou tyto úvěry nějak zajišťovány?


Pončík: V tomto směru je důležitý kreditní scoring. Vše nastavujeme tak, aby byl kladen důraz na etický kodex a aby klienti nebyli součástí různých negativně vnímaných „dluhových témat“, jež s podnikáním v oblasti úvěrů vždy budou spojována. Naše úvěry jsou hotovostní a nezajištěné. Alfou a omegou úspěchu našeho byznysu je proto způsob posuzování schopnosti klientů dostát svým závazkům. Když nám něco uteče na začátku, jen těžko to později plně napravíme. Díky tomu, že se úvěr poskytuje v hotovosti a v domácnosti klienta (přes síť našich vázaných zástupců), jsme schopní nabídnout něco, co banky zkrátka nedovedou. Vidíme, jak skutečně daný klient žije, jak má vybavenou domácnost, zda jím deklarované příjmy korespondují s jeho objektivní životní úrovní. Zjistíme tedy více, než nám kdy poskytnou klasické registry, jež samozřejmě při scoringu také využíváme. Ten náš rozšířený scoring pak funguje tak, že vedle všech vyžádaných informací a jím deklarovaných dat klienta poznáme, používáme i vlastní mobilní aplikaci, do které náš vázaný zástupce nafotí veškeré podklady, jež následně zamíří do nezávislého oddělení kreditních rizik, jež je oddělené od obchodní divize (má i jinak nastavené parametry odměňování, vše v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru). Poté se čeká na vyhodnocení žádosti a z našeho scoringového modelu vyplyne, zda je rozumné daný úvěr vyplatit. Celý proces je ale navzdory delšímu popisu poměrně svižný, posouzení žádosti proběhne do půl hodiny, tedy stále během návštěvy našeho vázaného zástupce v domácnosti potenciálního klienta. Následně pak zástupce také dochází do domácnosti klienta inkasovat splátky. To je pohodlné pro toho, kdo úvěr čerpá, a nám to navíc umožňuje mít průběžně rámcový přehled o tom, zda se situace klienta nějak radikálně nezměnila (s dopady na jeho schopnost splácet úvěr). Do celé aplikace jsme hodně investovali, vedle samotného poskytování a správy úvěrů samozřejmě generuje veškerá potřebná data pro nás i pro regulátora (ČNB), kterého logicky v rámci případného auditu zajímá, jak kvalitně posuzujeme úvěruschopnost klientů.

Samotný scoringový model je opravdu pro náš byznys zásadní. Jde o pomyslné srdce naší společnosti, o jedno z nejcennějších podkladových aktiv. Za posledních zhruba deset let naše databáze zahrnuje přes 200 tisíc klientů. Díky tomu máme velké množství dat, s nimiž umíme pracovat. Využíváme je například při tvorbě opravných položek. Když se stane, že nějaký klient nesplácí, zpětně vyhodnocujeme celý průběh poskytnutí a splácení úvěru, zkoumáme všechny myslitelné chyby, k nimž v procesu mohlo dojít. Jde tedy o takový živý organismus, o projekt, který nikdy nebude hotový. Velkou lekcí byla i pro nás pandemie, během které bylo například moratorium na splátky úvěrů, mnoho zaúvěrovaných provozů bylo zavřených a tak dále. Z toho všeho máme velké množství dat, jež jsme schopní využívat při dalším posuzování rizikovosti různých typů byznysu a spotřebitelského chování.


Jakou máte v rámci úvěrů míru nesplácení? Právě tato statistika asi řekne nejvíce o úspěšnosti vašeho modelu.


Pončík: Začnu z druhé strany. Celková úspěšnost našich výběrů splátek je 91 %. Za tím jsou ale jak „ideální“ splácející, tak ti, se kterými musíme nějak pracovat, protože se odchýlí od primárního splátkového kalendáře. Vždy se s klientem chceme dohodnout, protože jakkoli splácený úvěr je lepší než úvěr odepsaný. Nabízíme restrukturalizace, prodloužení splatnosti a tak dále. Cílem je samozřejmě co nejnižší podíl úvěrů, které se nepodaří splatit.


Lidé asi znají firmy jako Provident, PROFI CREDIT, Fair Credit a další. V čem jste jiní?


Pončík: Možná trochu těžíme z toho, jak jsme to s Davidem na začátku nastavili. Nemáme ambici stavět společnost, která vydělá miliardu ročně a chce prudce růst, protože to samozřejmě znamená obrovské investice a provozní zátěž. Jste pod tlakem, protože máte ambiciózní plán, potřebujete prudce rozšiřovat klientskou bázi a tak dále. Myslím si, že v takové situaci spíše máte tendenci trochu přimhouřit oko nad tím, komu a jaký poskytujete úvěr. Šli jsme opatrnější cestou, předem jsme si stanovili cíle, optimální ziskovost a velikost portfolia a opravdu pečlivě na začátku posuzuje klienty. Někteří by možná u konkurence úvěr získali, ale my jsme opatrnější a věříme své metodě scoringu. Zpočátku to byla určitá brzda, protože třeba naši vázaní zástupci neuzavírali tolik nových smluv, jelikož potenciální klientela neprošla naším hodnocením. Tito zástupci pak měli tendenci jít pracovat jinam, kde byla kritéria třeba mírnější. Postupně se nám ale potvrdilo, že cesta větší obezřetnosti je správná. Stabilní růst ziskovosti a úspěšnost úvěrů hovoří jasně.


Úvěry jsou jako byznys hodně regulované, zajímají se o ně média. Jak vidíte budoucnost tohoto segmentu financí?


Pončík: Nedávno jsme si pro sebe sestavili statistiku, jak vypadalo naše portfolio klientů před těmi zhruba deseti lety a jak vypadá dnes. Zajímalo nás, jestli tam bude patrný nějaký strukturální demografický posun. A musím říci, že není nijak výrazný. Jak z hlediska věku, tak třeba geograficky je to portfolio podobné, a tak si myslím, že jako služba budou úvěry fungovat i do budoucna. Je to pilíř našeho byznysu, chceme nicméně portfolio svých služeb a produktů rozšířit tak, aby těch pilířů bylo více. Ne že bychom měli nějaké obavy o úvěry, spíše jde o oslovení další klientely, využití know-how a technologií, se kterými již pracujeme, nabízejí se různé úspory z rozsahu. Příkladem mohou být bezhotovostní půjčky, na které lze nepochybně nasadit náš scoring. Další oblastí, na kterou narážíme, je maximální velikost úvěru, kterou nabízíme, a to 70 tisíc korun. Vázaní zástupci samozřejmě evidují silnou poptávku po řádově větších částkách. Věřím, že bychom takové úvěry zvládali servisovat. Další možností je prodloužení splatností. Možností je hodně.


Jak se váš byznys vůbec vyvíjí? Poslední dva, tři roky byly asi kvůli pandemii trochu netypické.


Pončík: Rok 2021 byl pro nás rekordní, pokud jde o objem poskytnutých úvěrů. Šlo o 519 milionů korun. Měsíčně jsme na splátkách inkasovali okolo 70 milionů. Portfolio klientů se nám daří udržovat zhruba stejně široké. V našem hospodaření se jistě najdou určité výkyvy, ale zhusta jsou důsledkem toho, že jsme například přebírali portfolia úvěrů od firem, které na trhu končily, refinancovali jsme některé (třeba i ne příliš kvalitní) smlouvy a podobně. Několikrát jsme se tedy opticky „nafoukli“ o nová portfolia klientů, přičemž to kvalitní z nich nám v portfoliu zůstalo, ale co nemělo perspektivu, jsme odepsali, pohledávky jsme odprodali a tak dále.


Manych: Možná jen doplním pár čísel. Tři roky po sobě ECFS dosáhla v průměru půlmiliardového obratu. Aktivních klientů je přibližně 25 tisíc (v pasivní správě jich může být až 50 tisíc). Čistý zisk za loňský rok by měl být lehce přes 50 milionů, pohybujeme se tedy na zhruba 10% rentabilitě z hlediska tržeb. Bilanční suma při zmíněných akvizicích může i skokově narůstat, pak se ale postupně stabilizuje o něco níže. Aktuálně jsme na úrovni čisté hodnoty pohledávek ověřených auditorem okolo 700 milionů korun. Když to spojím s fondem ECFS Credit Fund, tak ten má majetkovou účast ve společnosti, jež má roční tržby kolem půl miliardy, bilanční sumu přes 700 milionů a vedle toho má také bankovní financování v objemu okolo 350 milionů korun. Subjekt je financovaný dvěma bankami a domníváme se, že kapitálová struktura je velice dobře nastavená a otevřená financování ze strany kvalifikovaných investorů. Hodnota kapitálu je dostatečná i na krytí vysoce rizikových, nezajištěných pohledávek.


Váš fond je otevřený pro externí kvalifikované investory. Již v úvodu jste zmínili, že fond nabízí několik investičních tříd. Jakých?


Manych: Investiční třídy jsou prioritní růstová, prioritní dividendová a prémiová. Ta poslední je pro kvalifikované investory nad 5 milionů korun a jde o takovou bonusovou záležitost pro skutečně kvalifikované investory, ideálně s delším časovým horizontem a podobně. První dvě zmíněné třídy dosahují výnosů 6,9 a 7,2 % za rok. Ta nižší třída poskytuje investorům určitou garanci zajištění v podobě přednostního alokování výnosu neboli zhodnocení fondu, a to na úkor nás, tedy vlastníků výkonnostních investičních akcií. Funguje to tak, aby kvalifikovaný investor získal i při případném poklesu čistého zisku adekvátní výnos, tedy oněch garantovaných 6,9 %.


Bavíme se o novém fondu, takže nyní je ten poměr výkonnostních akcií na 90 % a krytí ve prospěch prioritních akcionářů je více než nadstandardní. Jaký máte výhled, pokud jde o objem investic do prioritních investičních akcií, které jste schopní zainvestovat?


Manych: Chceme vytvořit a naplnit tu první třídu, kterou jsme nazvali Prioritní dividendová investiční akcie. Naším cílem tak není navyšovat bankovní financování, ale posílit roli kvalifikovaných investorů. Věříme, že je ve fondu prostor pro až 200 milionů korun od kvalifikovaných investorů, kterou chceme využít na další rozvoj produktů. V ideálním případě by to znamenalo poskytování dalších služeb v oblasti spotřebitelských půjček a současně snížení bankovního financování tak, abychom se mohli s bankami lépe dohodnout (díky jejich nižší angažovanosti) na větším manévrovacím prostoru v rozdělování zisku a dividendové politice. V rámci té bychom se chtěli blížit anglosaskému modelu, ve kterém bude fungovat skupina investorů a banky se díky menší pozici také budou cítit komfortněji. Cílem je distribuovat třeba 20-40 % vygenerovaného zisku mezi majitele investičních akcií.


Když jste fond zakládali, úrokové sazby ČNB byly poblíž nuly. Nyní je základní úrok vysoko nad 5 % a spotřebitelská inflace je dvouciferná. Neuvažujete o navýšení výnosu pro prioritní akcionáře?


Manych: Je to v jednání, otázkou je samozřejmě výše toho výnosu. Musíme pracovat s variantami, jež budou ještě únosné a reálné. Je potřeba vycházet z rentability kapitálu, která je, jak jsme zmínili, kolem deseti procent. Můžeme si dovolit vyšší výnos? A na úkor koho nebo čeho? Já osobně se budu zasazovat o to, abychom majitelům investičních akcií mohli nabídnout i průběžnou výplatu dividendy. Čím větší je bankovní financování (jakkoli výhodné a výnosné pro samotnou společnost je), tím menší prostor máte na výplaty dividend. V současnosti to máme spočítané na těch zhruba 7 %, abychom byli schopni udržovat plánovanou ziskovost. Samotná úvěrová společnost má již bohatou historii, fond je mladý. Věřím, že své investory najde a že s nimi pak budeme moci pracovat a komunikovat průběžně podle toho, jak se bude hospodaření vyvíjet.


Pojďme na závěr k aktuální ekonomické situaci. Inflace je vysoká, zdražují energie i potraviny. Nemáte obavy, co to udělá s vašimi klienty, respektive s jejich schopností splácet úvěry?


Pončík: Každá taková doba přináší příležitosti i komplikace, mnohdy zároveň. Třeba v letošním prvním kvartálu se nám dařilo výborně, byli jsme zhruba 20 % nad plánem. Poptávka po úvěrech je velká, my ale neztrácíme obezřetnost. V zájmu zachování kvality portfolia úvěrů musíme odmítat více žadatelů o půjčky. A u stávajících klientů ještě důrazněji usilujeme o domluvu, pokud dojde k jakémukoli prodlení při splácení. Kde můžeme, odpouštíme úroky z prodlení, prodlužujeme splatnosti a neuplatňujeme žádné sankce, když vidíme ochotu splácet. Doba je pro spotřebitele opravdu náročná, máme ale již zkušenosti z doby pandemie, o něž se můžeme opřít.


Není tajemstvím, že řada společností z úvěrového byznysu má problémy. Neuvažujete o akvizici nějaké takové společnosti?


Pončík: Situaci samozřejmě sledujeme, máme s tím zkušenosti. Vždy je potřeba počítat s mnoha detaily, které jsou s takovou akvizicí spojené. Zažili jsme již například migraci dvou různých databázových systémů, řešili jsme náraz dvou odlišných firemních kultur, různé pracovní tempo a návyky a podobně. Pokud by se objevila zajímavá příležitost v našem odvětví, budeme na ni připraveni. Má to velký význam, protože když má úvěrová společnost problémy, stahuje do nich i tu část svých klientů, kteří poctivě splácejí. O takové lidi (či firmy) je pak potřeba se postarat, umožnit jim čerpat peníze na jejich finanční