V roce 2015 začal fungovat první fond společnosti Sirius Investments (Reserva, o kterém jsme hovořili zde), v roce 2018 se k ní přidal fond Sirius Alpha a v roce 2020 fond Sirius Activist. O těchto mladších fondech jsme si povídali s Martinem Burdou, partnerem investiční společnosti Sirius.
Celý rozhovor můžete zhlédnout, poslechnout si jej nebo přečíst přímo zde.
Rozhovor si můžete poslechnout v podcastových aplikacích Spotify, Apple podcast a Google podcast.
 |  |  |
Vaši vlajkovou loď, fond Reserva, jsme si představili v předchozím rozhovoru. Podívejme se nyní na váš další fond Alpha. V čem je jiný?
Jde o fond kvalifikovaných investorů, který je oproti Reservě (bezmála 3 miliardy Kč) objemově menší (zhruba 1,2 miliardy Kč). Alpha se také snaží být takzvaně tržně neutrální, tedy nevyvíjet se stejně jako ceny akcií či bondů na burzách, a udržujeme ji solidně likvidní (dva měsíce). Od konzervativní Reservy, u které usilujeme o stabilitu výnosů, se ale Alpha výrazně liší tím, že je kolísavější. Pokud dokáže třeba za dva měsíce vygenerovat vysoké výnosy, nemáme pak problém třeba ve zbytku roku je pouze udržovat, chránit. V rámci portfolia Alphy tak využíváme i poměrně agresivní tržně neutrální strategie a cílíme na celkově vyšší výnosy než u Reservy, a to v průměru na 6–8 % ročně. Řada našich investorů si přitom do portfolia pořizuje jak Reservu, tak Alphu. Zakládáme si na tom, že co je v portfoliu jednoho fondu, není v tom druhém. I díky tomu oba fondy nejenže nekorelují s vývojem na burzách, ony prakticky nekorelují ani navzájem.
Cílem obou fondů je dlouhodobě překonávat inflaci. A u Alphy platí to samé co u Reservy, tedy že korunová třída fondu letos bude generovat tříprocentní výnosový bonus díky měnovému zajištění. Letos by tak Alpha měla inflaci v Česku dokázat kompenzovat. Začátek roku byl pro fond poměrně úspěšný díky strategiím vydělávajícím na vyšší volatilitě, leden i únor byly ziskové navzdory obavám z vyšších sazeb a začátku války na Ukrajině. Pro kvalitní portfolio je podobná zisková kotva v rozbouřených vodách potřebná.
Přibližte složení portfolia Alphy. Jaké strategie nebo typy aktiv v něm jsou zahrnuté?
Portfolio bych rozdělil na tři základní části. V první z nich jsou manažeři či fondy investující takzvaně LONG/SHORT, tedy spekulující na růst cen některých aktiv a na pokles cen aktiv jiných. Nevybíráme ale manažery s pozicemi v nejznámějších velkých firmách typu Applu, protože tam nevidíme potenciál dlouhodobého dosahování nadvýkonnosti. Do portfolia zahrnujeme úzce se profilující speciality, máme tam třeba velice kvalitní manažery v rámci biotechnologického sektoru, něco z odvětví spotřebního zboží a také odvětví TMT (technologie, média a telekomunikace). A líbí se nám také expozice v komoditách, opět zejména v rámci různých párových obchodů, tedy LONG například v kukuřici a SHORT v sóje (to je modelový příklad, nikoli popis aktuální pozice). V portfoliu Alphy je dvacet pozic, je tedy koncentrovanější než Reserva. A když nám například patnáct manažerů v daný měsíc dodá kladný výsledek a jen pět záporný, bývá samozřejmě i celková výkonnost portfolia slušná.
A jaké je teritoriální zaměření fondu?
Většinou jde o americké fondy. Vše jsou to dolarové fondy, ale některé řízené z Evropy, primárně z Londýna. Například z Texasu mámě několik fondů, které se zaměřují na plyn a ropu.
Hodně zmiňujete volatilitu. Jak ji v portfoliu vlastně „hrajete“ – pouze prostřednictvím LONG/SHORT akciových strategií, nebo i nějakou přímou spekulací na výkyvy trhu?
Toto vnímáme jako jedno z hlavních témat v rámci svého rozhodování v uplynulém roce. Se zajišťováním se pro případy málo pravděpodobných událostí (tail risk hedging) se to má jako s pojištěním – když se nic neděje, platíte si pojištění, a tak vlastně proděláváte. Těchto zajištění máme v Reservě zhruba 8 % hodnoty portfolia, ve fondu Alpha ale hned 15 %. Uvedu příklad: Máme v portfoliu manažera fondu, který investuje LONG do dluhopisů investičního stupně (investment grade, IG), zatímco shortuje ve stejném objemu portfolio vysokovýnosových rizikových bondů (high yield, HY). Dříve byl rozdíl v jejich výnosech daleko větší, klidně 4–6 procentních bodů, prostředí nulových sazeb a záplavy „netrpělivých“ peněz ale tento spread hodně stlačilo. To je historicky velice nepřirozená situace, protože high yield dluhopisy mají daleko větší pravděpodobnost defaultu, za což by si investoři měli nechat platit. Věříme, že se společně se zvyšováním sazeb Fedu toto rozpětí opět začne růst, takže zmíněná LONG/SHORT strategie začne více vydělávat. Vysokovýnosové dluhopisy obecně letos považujeme za jedno z nejvíce rizikových aktiv a zmíněná strategie je klasickým zajištěním.
Jak se podle vás může vyvíjet výnosnost fondu Alpha?
Alphu jsme zakládali s vizí ročního výnosu 6–8 %, zatím za tímto cílem ale mírně zaostáváme se zisky okolo 5 %. Podotýkám však, že jsme se pohybovali v prostředí extrémně nízkých úroků. Připomínám ale, že letos by k tomuto výnosu měl být přičten ještě výnos okolo 3 % z úrokového swapu. Cílem Alphy je každopádně překonat výnosově konzervativnější Reservu, jejíž podkladová aktiva nabízejí výnos kolem 5 % ročně, tedy se zmíněným bonusem jen řeč o zhruba 8 %. Alpha letos vykročila velice dobře, a to díky vysoké volatilitě, kdy se ceny pohybují prudce oběma směry a dochází k různým distorzím. Těch se snaží využívat aktivní manažeři fondů, které nakupujeme. Alpha je tedy vhodná pro investory tolerující vyšší riziko, ochotné být třeba po větší část roku ve ztrátě. Alpha je nástroj pro krizová období, protože její portfolio dokáže vydělávat, když jsou trhy obecně ve fázi poklesů. Je to možná odvážné, ale věřím, že letos Alpha dokáže vydělat 10 %.
Je pravda, že o kvalitách Alphy nás naplno přesvědčila vlastně až výkonnost na začátku pandemického roku 2020. Nebude nicméně pro fond přece jen problémem růst sazeb v USA?
Odpíchnu se trochu od Reservy. Ta má nyní snížený, ale do budoucna asi opět vyšší podíl pravých alternativ, jejichž výnosy přirozeně rostou se zvyšováním sazeb. V souvislosti s Reservou jsme mluvili o životních pojistkách. Tam ta diskontní sazba, se kterou budete pojistky vykupovat, když porostou úrokové sazby, bude vyšší. To samozřejmě neplatí pro některé LONG/SHORT strategie, takže budeme muset zvažovat, jak máme alokované portfolio. Není přímá vazba mezi úrovní sazeb v USA a výnosem LONG/SHORT strategií – stále sázíte LONG na jednu akcii a SHORT na druhou, do čehož sazby až tolik nepromlouvají. Domníváme se však, a nejsme jediní, že zvyšování sazeb v Americe může nepříjemně překvapit směrem nahoru. Zažili a stále to ostatně zažíváme v Česku. Jsou na to různé názory, podle mě ale ČNB se svým razantním zvyšováním úroků dělá dobře. Americký Fed přitom možná v podobné situaci. Kdyby nedělal nic, inflace by se mohla vymknout kontrole a propsat se naplno do očekávání spotřebitelů a firem. Inflace je navíc značně rozdílná napříč regiony i sektory hospodářství. To zvyšuje nejistotu. Myslíme si, že Fed může opravdu být nucen zvedat sazby agresivněji, což může trhy dále rozkolísat. A v takovém prostředí by Alpha měla outperformovat.